V předchozím příspěvku jsem se zmiňovala o první neděli v měsíci, kdy jsou italská muzea otevřena zdarma. Během tohoto dne jsem ve Florencii stihla navštívit nejen krásný Palazzo Pitti, ale také místní archeologické muzeum, Museo Archeologico Nazionale, kde je umístěna kolekce etruských pokladů, řeckých soch a část muzea je zasvěcena starověkému Egyptu.
Dnes mám ale v plánu popsat vám zážitek z jedné z nejstarších a nejslavnějších galerií západní Evropy. Do Galleria degli Uffizi jsem se pokusila dostat ještě před návštěvou Palazzo Pitti, avšak neděle přilákala obrovský dav lidí.
K mému velkému štěstí fronta odpoledne opadla a po půl hodině čekání jsem vnikla dovnitř bez toho, abych musela platit regulérní vstupné 8 €. Velmi často je však vstupné vyšší kvůli dočasným exhibicím. Doporučuji vám proto podívat se na webové stránky galerie a zajistit si lístky online. Sice si připlatíte 4 €, ale vyhnete se frontě, která vás může od návštěvy Uffizi lehce odradit. Galerii najdete mezi Palazzo Vecchio na Piazza della Signoria a nábřežím řeky Arno. V pondělí je galerie zavřená, v ostatní dny funguje pro návštěvníky od 8.30 do 19.00.
Cestu do galerie poznáte o víkendech hravě. |
Galleria degli Uffizi v překladu znamená „Galerie kanceláří“, neboť její prostory původně sloužily jako kanceláře. Architektem paláce Uffizi je Giorgio Vasari, kterého tímto úkolem pověřil Cosimo I. Medicejský již v roce 1560. Palác je zajímavý nejen kvůli pokladům uvnitř, ale i jako budova sama osobě. Vasarimu se podařilo galerií propojit Palazzo Vecchio, Ponte Vecchio a Palazzo Pitti. Vstup do tajné chodby Corridoio Vasariano vedoucí mostem Vecchio je však možný pouze ve skupině s průvodcem a předchozí rezervaci. Ta vás může vyjít na více než 65 €.
Přejděme konečně k tomu nejdůležitějšímu - obrazům. Jakousi tváří Uffizi se stal obraz Zrození Venuše (Nascita di Venere) a o neméně poutavější Jaro (Primavera) od florentinského malíře Sandra Botticelliho. Při pohledu na tato mistrovská díla pochopíte, že renesance si zachovává svou krásu napříč staletími. Botticellimu se podařilo na plátno přenést jak Platonovu filosofii, tak i jemnost a citlivost. Abyste ocenili jeho tvorbu, nemusíte být žádní odborníci přes dějiny umění či malířství. Stačí se pouze kochat tím, co máte přímo před očima.
Sandro Botticelli: Nascita di Venere (1483-5) |
S odkazy slavných renesančních umělců se budete setkávat snad na každém kroku. Objevíte zde Michelangelovu Svatou rodinu neboli Tondo Doni, Da Vinciho Křest Ježíše Krista (Il Battesimo di Cristo), Zvěstování Panny Marie (l'Annunciazione) a Klanění tří králů (l’Adorazione dei Magi). Další významnou zastávkou v galerii je štít s vyobrazenou hlavou Medusy a Bacchus od výjimečného Caravaggia. Pokud ještě stále čtete tyto vyčerpávající odstavce, dovolím si zmínit ještě Tiziana, Raffaella, Filippa Lippiho a předchůdce renesance Giotta. Díla všech těchto velmistrů tu na vás čekají.
Před návštěvou galerie vám radím dobře se připravit, načíst si co nejvíc materiálů, abyste nic významného nepřehlédli a případně si pořídili mapku. Určitě se nezapomeňte informovat o tom, které sály jsou zavřené a které otevřené. Velmi užitečné vám mohou webové stránky Uffizi.com nebo Uffizi.org. Až budete procházet sálem číslo 90, snad si na moje doporučení vzpomenete. Řada výjimečných uměleckých kousků se totiž ukrývá až na samém konci prohlídky.
A jsme i na samém konci mého dnešní pojednání. Mám pro vás už jen osobní novinku na závěr - koupila jsem si kolo!
Držte mi palce!
Můj nový nejlepší kamarád! |
Žádné komentáře:
Okomentovat