Athénská muzea

Nabídka muzeí je v Athénách opravdu pestrá, ačkoliv někdy nabírá až extrémních podob (Muzeum nápisů jsme si tedy odpustili). První muzejní expozicí, kterou jsme navštívili, bylo nové muzeum Akropole. To, že návštěvníkům nabídne kvalitní sbírku, se dá předem očekávat. Jeho velkou devízou je ale moderní pojetí, kterým exponáty či lépe jejich fragmenty prezentuje. Rekonstruuje od samého počátku kompletní příběh Akropole od prehistorického období až k historicky doloženým časům rozkvětu i úpadku posvátného athénského pahorku, navíc prezentace je plně v souladu s moderním prostorem, ve kterém se nachází. Spolu s návštěvou Akropole i vystavenými artefakty vám všechny informace z pečlivě připravených textových panelů (v řečtině a angličtině) krásně zapadnou do sebe. Navíc cena je směšná, 5 € za osobu, studenti zdarma.

Kykladský mimozemšťan

Vysoko nasazenou laťku ale udržela i ostatní muzea, která jsme navštívili, Muzeum kykladského umění (poblíž náměstí Syntagma, na úpatí pahorku Lykavitos, nachází se tu valná většina athénských muzeí) ji dokonce překonalo. Nevím, jestli jsme někdy viděli lépe připravenou expozici, navíc připočteme-li, že muzeum nedisponuje ve svých sbírkách žádnou turistickou bombou. Ale procházka celkem čtyřmi patry moderní, prosklené budovy, do které vstoupíte skrze honosnou, starobylou vilu vizáže ambasády, vám řeknou o různých podobách starověkých kultur v antickém prostoru víc než půlrok ve škole. V prvním patře si skrze kykladské umění definitivně potvrdíte, že na počátku měli ještě před slovem hlavní slovo mimozemšťani, o patro výš si odskočíte za Mykéňany a Mínojci, kteří uměli úplně všecko i psát, a to ještě předtím, než to v Řecku na 400 let zapomněli, a pak hurá na Kypr, kde pravděpodobně řádil jiný mimozemský kmen specializující se na ufovázy a míchající řeckou kulturu s perskou a egyptskou, jak se mu to zrovna hodí. To všecko interaktivně, což vrcholí v posledním patře, které je věnováno každodennímu životu v Athénách dávno před jejich rozkvětem v pátém století před Kristem. Bomba, za 5 €, student z EU platí polovinu. 

U dalších muzeí jsme přece jen na drobné limity narazili. Když Shakespeare něčemu nerozuměl, říkal: „It’s Greek to me. Právem. Národní archeologické muzeum (NAM, 7 €/osoba, studenti zdarma) a Byzantské muzeum (4 €/osoba, studenti zdarma) mají skutečně exkluzivní sbírky a prezentují je výborně. Jenže… Obě svým návštěvníkům nabízejí v zimě (tedy do 31. 3.) pouze část expozice, přičemž NAM to vůbec nesignalizuje, v byzantském nám slečna s uzarděním ve tváři sdělila, že v zimě nemají dostatek personálu. Jó, krize je krize, co dělat. V NAM navíc nelze platit vstup kartou (což oproti tomu jde v Athénách skoro všude).

Národní archeologické muzeum v Athénách

Benakiho muzeum ležící v těsném sousedství Kykladského má přece jen poněkud zastaralé pojetí prezentace svých sbírek. Pan Benaki, milionář a mecenáš umění, už je dávno po smrti a od ní se v muzeu evidentně nic nepřihodilo. Ale jinak tam byl fajn personál, starší pan se krásně snažily mluvit anglicky, prostě i přes všechny výhrady z českého pohledu nedosažitelný sen. A když už jsme u toho snu, to jsou vlastně poslední dvě patra Benakiho muzea. Jde vlastně o zhmotnění snu moderního Řecka o samostatnosti. Takže čekejte spoustu krojů, uniforem, Byronovy bambitky, partyzánské prapory a tolik nacionálního patosu, který se do příslušných místností vejde. Ale ten k Řekům patří, tak jim ho nebudeme brát. Raději se z muzea přenesme do ulic současných Athén. Čekejte další článek! A pokud jste tak ještě neprovedli, přečtěte si Úvod do Athén a článek o prehistorických a antických Athénách!

Autor: Aleš

Editor: Anetka